Anotace: kdo ho nezná, asi nepochopí...
Stačil jediný pohled do tvých hlubokých očí
a já chtěla tě mít jen pro sebe...
Tys však jedinou větou ničil mojí touhu
a já jsem řekla "ne!"...
Dvě písmenka, která když jsem vyslovila mi rozbila srdíčko na tisíc malých střípků...
Když na tebe jen pomyslím,
ozve se jeden z těch ostrých kousíčků...
A to bolí... Moc bolí...!!!
Možná bych to všechno chtěla vrátit zpátky,
nesměla bych se však tolik bát...
Strach z odmítnutí není tak velký
jako strach z toho poznat, jaký vlastně jsi...
Protože ty mě chceš úplně jinak,
než já bych chtěla tebe...
A proto to nikdy nemůže fungovat...
Nikdy...!
Ale copak toho žádám tak moc???
Vždyť chci jen abys mě měl rád,
vzal mě za ruku,
pohladil,
obejmul
a něžně líbal...
peťulko krásný :) a neni na tom co k smíchu vlasta je trubka :D moc krásný taky mám tenhle pocit :(
15.01.2007 20:19:00 | evy
Na konci básně jsou skutečně velmi ušlechtilé tužby. Ty se však bohužel málokdy setkají s pochopením u těch, kteří nevidí to, že míň než chtějí je často mnohem více než si zaslouží.
E
14.01.2007 21:58:00 | Erien, potulný bard