Ostravo
Ostravo
Do moře betonu, prachu a kovu
za křiku sirén a ptačích perutí
nořím své tělo vždy znovu a znovu
Nemám strach ze smrti
Nemám strach ze zalknutí
Opět bych chtěl být tam kde ohně hoří
Tam kde dým drží svit sluneční v zajetí
Kde lidé do mlhy těla svá vloží
Bez bázně ze smrti
Bez bázně z prokletí
Podivné údolí se řekou z ocele
zelení oseté a plné mých bratří
Nesměle opouštím - vracím se vesele
Mé srdce se nebojí
Mé srdce ti patří
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tomu říkám chuť do života.
Je mi blízká,neb obklopujou mě malé kopečky a uvnitř nich oheň chrli ocelový drak,ale i přesto když mlhové má šaty,má své kouzlo.
12.03.2013 07:09:31 | Danger
Na to, že jsem si nadpis mylně přečetla jako "Otravo!"... ST
18.02.2013 22:53:58 | myší královna
Sem tam člověk v Ostravě sice místo vzduchu dýchá hlinu, ale jinak je to, jak by řekli tam, fajne :)
12.03.2013 02:24:10 | Ahimsa
1. Myslela jsem spíš nadávku "ty otravo!" Tak mi máti říkala, když jsem jako děcko otravovala.
2. Aby ne, jinde ve světě za takové čmoudíky platí zlatem. :)
12.03.2013 17:58:24 | myší královna
