Anotace: ...
Zdravě rostlý plný zelené
Se silným stonkem od kořenů
Slova držíš pevně v dlani
Neutíkáš
Na každé výsadě tvého paroží
Sedí jiný skvostný anděl
Zpívá hrdelní chvalozpěv
Jak skvostné nebe to nosíš!
Vybočením ze zaběhlých cest
Myšlenkou střelce v sedmém pobytu
18.01.2007 08:33:00 JardaCH
... ono už dneska se to skoro nepíše ... to jsme se učili kdysi na latině ... Da ad lagenam! ... Detur et signetur ... Da sub signa veneni! ... Misce fiat solutio! ... (:-)) (:-))
16.01.2007 10:30:00 Cecilka
Střelec hledí do budoucna plný optimismu
a sedmička je účast, pochopení...
tenhle strom, ten "čestný ježibabí"
jenom tak obyčejný není!!
:o)
16.01.2007 09:59:00 Jarky
výborná, do všeho ty neděláš, já to nechápu, jelenům já vůbec do parohů nevidím a asociuje mi to jen s jednou věc, nebo se dvěma, jseš prostě na vysokou
16.01.2007 09:53:00 Marcella
... šak jo Járo ... hrdost ... právě ta hrdost .... to je ten skvost ...
16.01.2007 09:51:00 JardaCH
Vymyslel jsem kdysi takovou poučku: Parohy je třeba nosit hrdě a s hlavou vztyčenou, aby vynikla jejich krása.
KRUci!
16.01.2007 09:46:00 smudlinek
No, to je vážně diskutabilní záležitost. My chlapi a chlapci jsme na paroží lehce alergičtí. Pro jistotu to nedávej číst bližnímu svému.
Ale když už - já bych chtěl být šestnácterák!
16.01.2007 09:40:00 JardaCH
... tak Ti nevím, jestli je to takové terno nosit paroží ... byť plné andělů ... OCH ...