Vzdávám se Tě..

Anotace: Hokus-pokus č.3 Trošičku melanchonie, takové jakési vyznání. Hlubší podtext v tom asi nenajdete. Snad jen, když přihmouříte oči, tak mezi řádky by se mohl najít náznak toho, že občas skrýváme své hlavní důvody či se vzdáváme v domnění, že čas vše rozuzlí.

Ve světle tmy,
v záplavě sucha,
v časech mdlých,
radost mi prchá.


Ve štěstí smutek,
ve smutku úsměv.
Ze strachu utek,
že nechtěl brzy ulpěv.


Ve vyznání síla,
v nitru prázdná díra.
Slova jeho shnilá,
duše se ti svírá.


Nezlob se prosím,
není správná doba.
V srdci tě nosím,
věřím v nás oba!


Dnes se tě vzdám,
bych příště ruku ti vzal
a společně vyšli tam,
kde život jak svátý grál.


.



.



.



Tak bych si to přál..