V zakázaným pokoji,
na parapetu na,kterým
nesmím sedět ani stát
kouřim poslední cígo,
za svitu nefunkčního mobilu,
co mě oslepuje
Je před deštěm
a dálkou se nese
smích lidí co šťastně
i nešťastně
míří do hospody,
aby byli šťastní
A já tu sedím
a čekám jestli přijdeš,
ikdyž s to neslíbil
mraky se valí
a zakrývaj měsíc,
co ještě nevyšel
asi se stydí
za mě
Stydí se,
jak vyšňořená a krásná
sedím na parapetu a kouřim
jak věrnej pes bez páníčka
Je po dešti
a tys nepřišel,
ikdyž s to neslíbil