Vzpomínky míhají hlavou mou,
A já ležím na posteli se špatnou náladou.
Vzpomínky na nás dva,
Jak jsme spolu kdysi byli.
Jo, kdysi jsem byla jen Tvá,
To krásně jsme si žili.
Jenže pár věcí se změnilo.
Vzpomínám taky na to,
Jak moc mě srdce bolelo.
Už není mezi námi ten pocit,
Pocit lásky, důvěry a štěstí.
My bohužel neměli jsme ho,
A dostali jsme od osudu pěstí.
Ale vzpomínky jen tak z hlavy vymazat nejdou,
Natož ze srdce.
A ty zlé časy jednou přejdou,
ale stejně bych byla šťastnější,
kdybych Tě měla u sebe, po ruce..
jej:( sem na tom uplne stejne.. a je to sileny.. mam ho moc rada... chybi mi.. ale musime zapomenout.. držim pěsticky :-) :-* papa
31.01.2008 19:27:00 | Kathalleen
Jojo, já vím jak ti je. Něco podobného teď prožívám, jenže on se mi pořád motá do života, takže nejde tak lehce zapomenout. Ale věř,že čas léčí a bude jiný a lepší,ikdyž si to teď asi nemyslíš.
19.01.2007 10:16:00 | Zmijuška