Jenom jednou...

Slunce než
prolomí bariéry
tabulek zamlžených

..jako noc co
vládu jasnému dni
odevzdává..

pak pošimrá
tě pírkem zlatavým,
po kmínku
ohebném
v něž mě tolik baví
číst,

jsem okouzlen tou
chvílí
a někdo podotkne
snad,
to se stává,

ale já vím že jen,
jenom jednou,
tím už jsem si
nyní jist

do kůry tvé
smím
vyrýt svoje jméno,
které zůstane tam na věky,

a stále budu cítit
jemné doteky
hebkého listoví,
ikdyž korunu tvou
pokryje už
šedý vlas,

až jednou
ptáčci zpěvaví
tobě přijdou vyprávět
a v korunu
tvou sednou,

ty sama budeš vědět,
co já vím
a co je tehle svět,
že
pravá láska
přijde pouze jednou.