Tvůj čas

Šedozelený lišejník pokryl moje srdce

život se míhá kolem prudce

po oknech stéká déšť...

 

popraskala kůra na mých dlaních

od slibů a od hlazení

zmlkla moje ústa

jenom šepot zůstal

 

a kdesi v hloubce

 

kam stekly všechny prameny světa

hledají tě mé ruce

vodu s nadějí splétám...

 

v myšlenkách se tříštím o svou minulost

v chladné noci

což jsi byl jenom host?

 

a déšť stále padá

v rozpitých obrazech

mám tě ráda

 

a možná se to nikdy nedovíš

v počmáraných zdech

mlčení zas přišlo kousek blíž.