Výlet do modré nory...

Pořád tomu nevěřím

Že po tak dlouhé době
Zas byla jsi u mě doma
Byl to moc krásný pocit
Nedýchat vzduch pokoje sám
V noci ve dvou usínat
Mít tě v objetí a dýchat ti na šiji

Vzbudit se a pozorovat barvy duhy
Co vykouzlilo slunce na tvých řasách

Prsty bořit se v přírodních krásách

Podívat se do těch nejtajnějších míst
Jak jen jsem mohl tu samotu snýst??
Ráno posnídat sůl z tvých zad
A jako dezert dát si tvé rty

Skončily ty šedivé dny
V to už jsem ani nedoufal
Zulíbal jsem tě úplně celou
Nebyl kousek tvé voňavé kůže
Který by vynechaly mé rty
Oranžová růže jako vášnivá pečeť
Ne už nemusíš nikdy brečet

Když jsem opět nalezl
Své velikánské štěstí
Budu si stát při něm
Byť je to na druhý pokus
Nebudu už tě opouštět
Byl bych blázen
A proklel by mě celý svět

Dneska to jsou přesně tři roky
Od našeho prvního vzkazu
A já ti moc děkuji
Že i přes všechnu bolest
Jsi stále se mnou
Možná právě proto
Čím dál víc tebe miluji