Zrnka

*


až jednou trpělivost dojde
do období popela a dýmu
houkne v ruinách osudu
tisíc okamžiků věčna

Že nerozumíš, drahý?!

až rozjařen vínem
omámen klubem fanynek
povedeš řeči zrádně známé
obehrané
povím jen

..až tě pod peřinou zamrazí
až vítr oblétne lýtka
a chloupky na nich přepočítá
až ti jedno oko zrána zaslzí
do nosu cvrnkne větvička
škobrtneš na rovné podlaze
a místo cukrem osladíš si solí..

Tak, to jsem já svatý příteli.

..prsty až si přivřeš do dveří
a zašmodrchá se tkanička
až divný sen pověsí se na víčka
a rub s lícem budeš si plést
pak možná
odpověď svou nalezneš
kdeže je strop tvé tmy
proč potrhaný je srdce šat
a duše
proč zemřela na úbytě..

Ó, ty ptáš se
zda myslím tyhle věci vážně.

..kdo ví
snad pouhý je to jen žert
snad pravda..

Přemýšlej.


*