VZDOR

Anotace: U toho připojeného ilustračního šansonu Hany Hergerové jde ve vztahu k básni spíš o tu vzteklou náladu, než o slova. Myslím, že v hodně podobné náladě jsem to totiž kdysi psal... ;-)

Sbírka: Retro ze šuplíku II.

 

                   VZDOR

 

 

Jeden slíbený telefon co nebyl

   a koušeš jako vzteklý pes

Nejdřív hryžeš vnitřnosti sám sobě

   a pak i kamarádovi jenž za nic nemůže

   snad jen za to že se opil

   když tys to nejmíň potřeboval

 

Jeden rozvrzaný gauč

   jedno náhodné setkání

   a jeden sen o lásce

   kterou vzápětí skoro pošlapeš

   jedním plácnutím rukou

   a několika plácnutími hubou

 

Jeden vlak o půl třetí v noci

   jeden naštvaný pasažér

   jeden zoufalec na peróně

   jedna naděje

   a spousta pochybností

 

Jen jeden o kom je tato báseň

   ale hned několik kteří se do ní derou

Jeden zaslouženě /nebo zasloužile/

   jeden ke zblití zle

   jeden průhledně a neobratně

   a další lhostejně a náhodně

 

Jedna a jedna jsou dvě

   jeden a jeden jsou dva

   a jeden jsou tři a jeden...

Vzteká tě nejistota kolikátý jsi v řadě

   ještě víc jistota že ne ten druhý

   a nechceš se litovat

   protože to je předem ohlášená (sebe)vražda

 

Tak už si sakra jednou řekni

                                       A dost!

Buď rozumný a nad věcí

Nedělej to co se nemá abys to neposral

 

Ale já už skutečně nechci!

A je mi jedno jestli mě pochopíš

A jestli pochopíš co chci abys pochopil

Protože co je moje chtění

   proti cestám osudu

Já vím že co se stane

   to se i mělo stát

A vždycky to další setkání

   bude jen to jedno nejdůležitější

 

I když mi to samozřejmě

   vůbec jedno není...

 

 

Praha, leden 1991 (pro S.)

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=DUHqS1w0JGw