Bleděmodrý bicykl,
s košíkem z proutí,
plným kvítků levandulí,
opřený o mramorovou zeď,
omšelé nádražní budovy.
Mléčné skořápky
na očích,
a na tvářích ze sametu,
jak vlčí máky mezi pražci,
dolíčky úsměvu,
šeptající
"neměj strach".
Zlatavé polibky,
pozdního odpoledne,
na kolejích
vedoucích tam,
do snových dálav,
kam spolu s létem
odešlo mé mládí...