Podzimem přikrytá pro další podzimy

Bylo to
jen na chvíli
když se v listí
odrážel šum
kroků
co šly a šly
spolu v dešti

a mokré
oči mlčely
včetně rtů co jen
padaly do
podzimních nocí
plných kapek
v dlaních místo
vize jenom sen
to ne
oni dýchali

a víčky se dotýkali
když šli spát
přikrytí sychravým
snem o dalším
společném ránu

to všechno
jen pro jediný
podzim v srdci

zapadli
pod nastalou zimu
v horkém listí
měli k snídani
sněhové vločky