Do svítání

Anotace: Ač je to mnohokrát velice stejné vždy je to stejně nakonec značně různé...

Soumrak potáhl nebesa

modročerně         

schoval světlo

hadrem prožraným moly

Neviděli jsme se ve tmě

a klamali se rukama,

nohama, ústy...     a

Dívka mi uhýbala

zároveň přede mnou i za mnou

Vplétala si tmu

do i tak černých vlasů

(hrál jsem si s  nimi

když se nedívala)

Letěli jsme nad krajem

poháněni touhou

a skryti ozvěnou

zcela zapomněli

na své opuštěné slupky

dokud jsme zchladlí,

zvlhlí ránem

a cestou unavení

nevklouzli zpátky

do svých entit

Svítá