..
Na okraji střešních tašek
padá snítka snů
a do krve třešní - růže sypané
sníh tě oprostí
všech starostí
do místa bran chránících
tvé srdce
sevřené
pronikají dvě ruce
a mé rty
s vůní lidskosti
stvořené
..a Ježíš se z nebe snáší
Ježíš stále sní
Ježíš tě stále miluje
Ježíš stále smí..
na všechna místa světů
kde duní nádech, křídel let
na všechna utajená místa
ebenových květů
padá každá věta
v mlze uvězněný svět
stříbrnou se hvězda zdá být
tuze mne trestá
když chci se svou nahotou
sám být
krevní stopy
horký dech
čokoláda tě jen zdobí
nedovol mi už odejít..
na okraji střešních tašek
Ježíš zpívá své verše
o sonetu lásky žal
a pak váže pod obrázky
polibkový samopal
..
Krása. Ts poetika se mi hrozně líbí. I Ježíš mi tam seděl.
10.12.2013 23:57:04 | Stanley K.
díky moc, můžeš zkusit i další básně z mého seznamu.. třeba tě něco osloví, díky za zastavení :)
11.12.2013 22:04:43 | blue
Stalo se, už tě čtu delší dobu ;-)
12.12.2013 11:39:51 | Stanley K.
nepíšu básně jen tak pro někoho.. kdo nechce ať nečte :) zahodí :)
Ježíše není nikdy dost
07.12.2013 23:07:22 | blue
kdybych to nečetla, nevěděla bych jestli se mi to líbí nebo ne
a zahazování cizích básní taky není na mně :o)
07.12.2013 23:18:55 | hanele m.
žal a samopal je výbornej rým - ale toho Ježíše je tam na mne trošku moc, i když mně takhle včera někdo vytknul Máří Magdalénu :o)
07.12.2013 23:02:59 | hanele m.
Tak přemýšlím o té magdaléně...v komentech to nebylo, asi do vzkazů...no, jo, každému se nezavděčíme...
..i když tady mi ten Ježíš také nějak hapruje...:-)
njn...
08.12.2013 00:03:06 | Robin Marnolli
myslím že to byl někdo jinej s tou Máří a ne tady, tebe jsem nemyslela :o)
08.12.2013 00:44:26 | hanele m.