Nechci žít lží, které věřím,
 čas konat nebo zemřít.
 Nikdy nezapomenu
 ten okamžik je to temné objetí.
 
 Když na tebe padne noc,
 nevíš, co máš dělat,
 nic k čemu se přiznáš,
 mě nedonutí milovat tě míň. 
 
 Budu stát při tobě,
 nikomu nedovolím, aby ti ublížil. 
 pusť mě k sobě ve tvé nejtemnější hodině
 a já tě nikdy neopustím.
 
 Ale Moje ruce jsou svázané,
 Není co získat a není co ztratit,
 S tebou nebo bez tebe
 Nemůžu žít...
 
 Vzpomínám, že před lety mi někdo řekl abych byl opatrný,
 když jde o lásku. 
 Zapomněl jsem a byl neopatrný
 má iluze a moje chyba.
 
 Bojuji bez známky únavy o přízeň,
 která jen ve snech zůstává.
 Myšlenka na tebe,
 stále si semnou pohrává...
 
 Vím že nezvítězím,
 I tak stále budu opodál,
 budu stát při tobě,
 nedovolím aby ti někdo ublížil..
Jestli to myslíš vážně (a ta spěšná forma-neforma tomu napovídá),je mi tě líto...
03.01.2014 23:53:20 | v.t.v.h
Nehovorím že tam niesu ale ty osobne v tejto básní uprednostnuješ myšlienku a zabudaš na formu,niektoré strofy sa ti nerymuju vôbec. Dávaj si väčší pozor!
03.01.2014 23:45:44 | WhiteRayne