Klínové písmo.

-Když píši ti na podbřišku vyznání prsty,
není to písmo klínové.


Když píši ti na slabiny naše jména,
vyměním praktiky staré za nové,
touha a vášeň je naše měna,
na stěnách tančí obrazy stínové,
myšlenky obracíš jen v jednu chvíli...

Stokrát se zachvěješ,
než dojdeš k cíli.

Vášeň však zahoří
znovu,brzy.
Má ústa tiše hovoří,
když něžně líbají kůži,
pot a slzy.

Tak,jako poprvé,
vůbec se nebráním,
napsat ti vyznání na klínu havraním.

Však změnu udělám,
docela malinkou.
Svou touhu vyjádřím...

normální latinkou.