Anotace: Tuto báseň sem napsala pro svou kamarádku, bylo to v noci ve tři hodiny, probudila sem se ze sna, přitom sem brečela a přemýšlela .. neopětovaná láska je ta nejhorší ..
Kolem sebe se rozhlídni,
a teď mě dobře poslouchej.
Jednu osobu vyhledej,
a tu na paměti měj.
I když si o něm myslíš svý,
že je nudný, jiný, ošklivý.
Tvůj názor mě nezajímá,
protože mi rozum s citem v jedno splývá.
Nevím, proč si o něm tohle myslíš,
ale o něm asi něco víš.
Neznám ho tak dobře jako ty,
ale když ho vidím, přecházejí mě mrákoty.
V tuhle chvíli sem zoufalá jen,
doufám že tohle je jen špatný sen.
Z něhož se probudím,
a srdce po bolesti zahojím.
Bojím se ti to do očí říct.
To že ho mám ráda,
hlavu ti tím plíst.
Stejně by ses asi smála.
Jestli nevěříš, mých slz se zeptej,
ty ti to poví.
A to na paměti měj,
že on za to stojí.
Myslím, že na to, žes psala básničku ve tři ráno, je celkem dobrá :) Je vidět, žes to opravdu psala plna citu, je to v básni "cítit". A ano, souhlasím, že neopětovaná láska je strašně bolestivá.
A co se týče kamarádky, pokud by se ti smála, že se ti líbí kluk, který jí ne, vůbec bych to neřešila. Každý máme svůj vkus, každého z nás přitahuje něco jiného. :)
11.04.2014 15:52:25 | Aiury