Vzdor

Anotace: aber ty konce!

štěk jsem jako čokl

když místo věty

hodilas mi přes plot

slovo

jak z hrobu zvadlé květy

a místo úsměvu škleb

obé jsem ihned vrátil

teď

kňučím jak pes, co se ztratil

s visícím ohonem

když odejde mu pán

a vráz mne přešel smích

z boudy pohled za tebou

a sliny ve vočích