Pavoučí dech a kapky v trávě
To když zahraju v struny mé loutny
serenádu z doby gotické
A dívám se, jak padáš do určita...
Co máš v očích, když ti čtu ve verších?
Co v nich máš, když celý den proprší?
V duhových sklíčkách kaleidoskopu vědění
vidím cválat tvé zvláštní tiché koně...
Roztrhlý papír s osamoceným inkoustem
zahodil jsem do podnapilého plevelu
A barevné listí snáší se na zemi z olova
Jsi krásná. A listí padá na loutnu...
Moc krásná :-))
16.09.2014 20:01:00 | Gabriela Green
Moc děkuju, Gabrielo! :)
16.09.2014 20:05:31 | Zasněný básník
Nemáš vůbec zač! ;-) :-)
16.09.2014 20:06:12 | Gabriela Green
Moc děkuji všem :)
16.09.2014 19:39:52 | Zasněný básník
Opět nádherná báseň. :)
16.09.2014 17:16:52 | Laven De Brig
zajímavé obraty, moc se mi líbila :o)Zejména poslední sloka :o)
13.09.2014 19:37:09 | Akrij8
pěkné, padání do určita je fajn, tiché koně i podnapilý plevel. Líbilo se mi to
12.09.2014 21:59:16 | Benátčan
Dívám se, jak padáš do určita... + poslední sloka = paráda :)
12.09.2014 21:04:07 | Elisa K.