Polibek na rozloučenou
Polibek na rozloučenou
Anotace: ..................
slova
jež se ještě na jazyku
třpytila nadějí
minula tvé rty
a ztratila lesk
cítil jsem
ostré hrany
jak kůží derou se
přímo v můj střed
kde v úderech
zdrceného svalu
trhaly mé nitro
na kusy
nehnutě stál jsem
v posledním obrazu
našeho citu
a ty ses pomalu
začala ztrácet
v tu chvíli
věděl jsem
že již marné jsou
všechny záchranné
pokusy
snad jen polibek
na rozloučenou
ale ten
už se nenosí
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk22.10.2014 12:11:55 Danger
au...
Rozumět životu můžeme pouze zpětně, dodatečně. Žít ho však musíme směrem dopředu...
20.10.2014 23:45:37 CULIKATÁ
Tak ani polibek nepřišel
pokus o obnovu citů nevyšel..
a on se v tichu ztrácí.....(
17.10.2014 12:02:06 Yazmin
...je nadherna, jak na vrsku rozhledna, co diva se do dali...co vse jeste odhali???..dekuji za krasne cteni a za to, ze vas tu mohu poznavat s laskou Y
15.10.2014 16:00:52 uživatel smazán
Jakoby byl člověk na chvíli bezdomovcem v ošuntělém kabátě. V těch pár minutách neví a nemá nic. Snad i srdce na moment změní svůj rytmus a přiblíží se hibernaci. Vystihl jsi to opravdu dobře. ST :O)
15.10.2014 14:27:26 uživatel smazán
Garatuluji k 200 krásných dílek.
