stopy v písku

jsem vítr a ty hladina

a láska není nevinná  

vždy postelí a slovy končí

anebo se začíná  

jak jestřáb který loví

a výkřiků si nevšímá

že vím proč jsi ta jediná

možná jak dávná Helena  

to řeknu ale jenom tobě

mezi řádky čtyřma očima   

když váháš se mě dotknout

a vyháníš mne od klína

jsi moře a já pevnina

oba víme co to znamená 

a na břehu za nahé noci 

toužíme se spolu protnout

dvě těla do vln vklíněná

smyslně a bez jména