podle všeho už několik nocí
nesmím se tě dotýkat
obvykle nebýváš tak zamlklá
a tvůj pohled víc mi neříká
až sám sebe v duchu ptám se
zda uniklo mi něco snad . . .
smutek v sobě nezapřeš
zas mokrý oči máš a plný slz
jako když se spustí déšť
ale tvrdíš mi že nepláčeš
a já žádal tě snad desetkrát
kdy vysvětlíš mi tenhle stav
mám všechny prosby odříkat
dřív než půjdeš sama spát ?
a tak se nám po letech zas vrací
s plíživým tichem starý pocit
že už jsem se přestal rána ptát
co s námi asi jednou bude
až přestanem se milovat . . .
...krásně něžné....Ji.
12.01.2015 20:04:08 | jitoush
tak nějak do slzava ... díky :-)
12.01.2015 20:47:11 | josuatree
ST... k oblíbeným.
10.01.2015 16:54:27 | knihomolka
ST, dost mě zaujala, takový správný rázný rytmus má... jen poslední řádek mi do něj nějak nezapadl, možná "až se přestaneme milovat" = "až přestanem se milovat" zkus si to říct takto, jestli to není jen můj subjektivní pohled :)
10.01.2015 16:33:50 | SmallGeorge
to ses trefil - takhle jsem to měl napsaný ale nakonec jsem to upravil :-)
10.01.2015 21:45:14 | josuatree
Hah, pěkné, pěkné... :)
10.01.2015 22:27:11 | SmallGeorge
i já mám stejný pocit :)) báseň je to jinak pěkná jak myšlenkou, tak formou..
10.01.2015 16:43:00 | Amelie M.