není to až tak dávno
snad proto občas cítim
na kůži její obtisknutý ret
a lákavý závan růží
s vůní co měla ve vlasech
ale říkám si to bude dobrý
není žádný snad a žádný kdyby
na chvíli tam a zase zpět
jak útěk a návrat do hry
která trvala tolik let
až po hořké ticho prohry
v šupinách kluzké ryby
a na patře se stále táhnou
slova hustá jako med
šťáva z nedozrálých hroznů
a z mnoha nenapsaných vět
téhle převrácené lásky . . .
nestál jsem ti nikdy za to
ale pořád jsem tady zlato
s další jizvou ale jsem
a jestli si na mě někdy vzpomeneš
všechno si znova vybav
ty chvíle to šumění místa
a přesně ta slova která nejednou
jsem říkal bez lásky i s láskou
i když jsem vlastně věděl
že skoro ve všem lžeš
že pro tebe jsem nikdo
kterým jsem taky zůstal
jizvy má každej
záleží ovšem nejen na dřevu, ale taky na noži...
31.01.2015 20:13:23 | básněnka
jo jizvu na palci po krájení salámu mám taky :-)
31.01.2015 20:15:55 | josuatree
Stromový pane, máš teď posmutnělá témata a hezký obraz A. Dűrera, který sám sebe často maloval(?)
Přeji, ať brzy nastanou dobré časy.
27.01.2015 18:46:59 | MARKO