LÁVA NA LEDU

 

LÁVA NA LEDU

 

gejzírem tvého sexepílu zasažen

jsem do kráteru vášně odhodlaně pad

jak lehce mi bylo

když svěží lávou tavilo se mé brnění

já do ní potopil se odvážně a rád

 

měl jsem být upálen

spasily mě však kalichy orchidejí

tvé hojivé kůže

vířivka kapalného času

v bezbranně rozpustilé dítě

občas promění nejednoho muže

 

jak esenci všech nesplněných snů

já piják nenasytný

jsem sál obdivnou touhu tvých pohledů

však co teď s tím

když nektaru poblouznění

se má žízeň již po hrdlo napila

ozval se hlad

jenž sytí se jen výživnými slovy

marně je hledám u tebe

tohle už zkrátka nesvedu

 

čím větší opadá opojení

tím řezavější trýzeň

zatíná tesáky do mých výčitek

stěží mi asi uvěříš

že i pak tě budu mít rád

až stanu se nešťastným poslem zprávy

že i ta nejžhavější láva dál neteče

ztuhne-li jednou na ledu

 

neplač proboha

sám si to nejvíc odpykám

věř

 

že tě to vůbec nezajímá?

 

já vím

promiň…

má loď právě zahoukala

 

…jdu

 

Praha, 8.5.2015

 

https://www.youtube.com/watch?v=9VfaVLzLg5o