(Byla)jsi
(Byla)jsi
Anotace: Říct musí každý sám
Viděl jsem tvou tvář ve snu,
v prvním slunečním paprsku,
zaslechl jsem tvůj hlas.
Který tak postrádám,
myslím, že se propadám.
Čím dál víc si uvědomuju,
že o Tebe přijít nemůžu.
Jsi mi vzduchem, jenž dýchám,
jsi mi půdou, kterou mám
pod nohama. Jsi tím, co mě drží.
A když všechno kolem se mi hroutí,
jsi ruka, která mě na nohy postaví.
Jsi má láska, jediná jsi skutečná,
ve světě, kde každý jen předstírá...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk08.11.2017 11:49:34 uživatel smazán
TO JE TAK PŘEČISTÉ..PŘIPOMĚLO MI TO JEDNU BYTOST, JEŽ KDYSI ŘEKLA MI: CHCI PŘESVĚDČIT SE, ZDA JSI OPRAVDU SKUTEČNÁ..:-) LÁSKA JE TAK NÁDHERNÁ, ŽE TI, KDO JSOU JÍ OVLIVNĚNI, MALOVALI BY OBRAZ JEJÍ I BEZE ZRAKU, TÉŽ I BEZ TOHO, ANIŽ BY JI KDY SPATŘILI :-) PŘIČINĚNÍM TÉTO SKUTEČNOSTI JE JEJÍ ZNALOST A VĚDOMÍ JEJÍ EXISTENCE :-) PŘENÁDHERNÉ DÍLO..:-)
