Pamatuješ?

 

Jak jsem ti sfoukával

do vlásků jež hladily líčka

jímž by i samet záviděl

sukýnky zavržených baletek

a ty jsi při tom jen svěřícně

přivírala víčka?

 

-byl bych se rozplakal, kdybych tušil-

 

 

Když jsi zakopla o kámen

a jak jsi byla statečná

jen slzy tě prozrazovaly

 

Když jsi krvácela z dlaní

a já ti na ně foukal

byť sám sotva jsem dech popadal

 

-kam se to podělo?-

 

 

Skvrny zapomnění

v prázdných koutech

mýdlových bublinek

unášených nadšením

v nevinných doušcích

dětských dechů

 

Domečky

pro broučky

z klacíků a mechu

 

-co bychom s nimi asi dělali dnes?-

 

 

Vzpomínáš?

Na tu louku plnou květů?

Je tam teď obchoďák..

 

Vzpomínáš?

Na naší první pusu?

Zbyly z ní jen polibky..

 

 

Prosím řekni

řekni

že se vzbudím

a půjdu si lehnout

k rodičům do postele..