květinu zavlažil
a její slovo zpíval
plul slunci vonných dešti mil
co v slzy básně skrýval
zahalil tu dívku zas a znova
aby nocí neprochladla
a vesmírná tuze snová
tázala se ze zrcadla
kdy lidské dlani křehké víly chvíle
dají dotek hřání i když mrazíky vět
kdo objeví to slovo roztomilé
s nímž srdce smí to ticho rozechvět
Moc hezké... :)
02.11.2021 20:06:18 | Simonart