Z lásky

Anotace: z kouzla okamžiku

Noc pověsila na tvá víčka

ze snu tkaná závažíčka.

Den odešel, je čas spát,

cokoli smíš si, lásko, přát.

Ráno, až se rozední,

na má víčka pohlédni

a těla zbav závaží,

jen na nás dvou záleží.

         Jsem tvým přáním, ty zas mým,

         miluji tě, i když spím ...