Květina

Našel jsem Květinu celičkou od rosy
Schoulená ve větru třásla se zimou
O její něhu tiše jsem poprosil
Neměl jsem oči už pro žádnou jinou

Její květ voněl mi láskou a nadějí
jako zpěv ptáků, klavíru tón
jako když z oblaků vločky se snášejí
jako když uslyšíš z kostela zvon

Najednou od rosy cítím já svojí tvář
Květina uvadla a s ní můj svět
Opuštěn, ztracený hledám tu slunce zář,
která mi vrátí mou Květinu zpět.