přetáčím

přetáčím

Anotace: ...

 
měl jsem a nemám
pěkné to bylo
co pěkné, ...krásné
nerad bych si lhal
tak cizí v sevření
v dotýkání
že bych snad já
jsem vážně nečekal
 
přesto se usmálo
běžně zvané
štěstí co sedá 
do prostředka zad 
mohl jsem cítit 
skládat slůvka
a živit naději
že se může stát
 
ještě pár změn 
a nové cesty
mohly by vést 
kolem jiných skal
odhodit návyky 
reakce smířlivé
probudit ve vnitřku 
vlka co tam spal 
 
jak jednou do řeky 
co zdála se pravou 
skočíš už nedá se
překonat proud
strhne tě vláčí
o kameny ..křičíš
jen ještě jednou
na břeh ulehnout
 
měl jsem a nemám
i tak nosím
tam někde uvnitř 
v galerii snů
obraz té s tajemným 
vepsaným ve tváři
a zítřky nechávám
umu proroků..



 
 
Autor poeta, 22.04.2016
Přečteno 569x
Tipy 21
ikonkaKomentáře (21)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

26.04.2016 12:04:48   Noc17

když štěstí skutálí se

do prostředka zad

tu křídla rašit počínají

co zdálo se zprvu důležité snad

tomu se shůry

dešťové kapky usmívají

miluji moře objetí

příboj i klid

jenž ukládá se ke dnu

kde s půlnocí na

koloběhy proudů čeká

sama teď vstoupím do oceánu





v něm skončí totiž každá řeka...

líbí

26.04.2016 16:45:16   poeta

O vodě bylo napsáno
tisíce řádků pravdivého čtení
o tom jak led se zaleskne
když v zemi mrazu
v kristaly se mění
o její touze ničivé
co bere všem a bez rozdílu
o teplých vlnkách o plážích
o rybách, těm dodá novou sílu
o klidných temných hladinách
kde zbytky slunce utápí své taje
o vodopádech ukrytých
tam v džunglích
kde se rodí ráje

líbí

26.04.2016 17:17:46   Noc17

voda je totiž

/pane z poezie utkaný/

element ženský

se silou nekonečna

vždyť malých kapek příboj

i nejtvrdší kámen

není schopen přečkat



láska jenž rodí se

v srdci ženy

polaská ostré hrany

silou jarního deště

na hladině půlnoční

z kapek promění se v kruhy

ve slunci pak

v úchvatné barvy duhy

líbí

26.04.2016 20:45:43   poeta

a to se voda k nám
na křídlech komety
dostala v dobách
kdy vesmír ještě chlad
krátery žhavé koule
byly jí posety
a o tom že vědomí
netušil nikdo (snad)
a teď si v krajině
žijeme v přepychu
kam oko dohlédne
hladiny lesk
kdo hledí ke hvězdám
s nadějí v poznání
při kruzích od středu
pocítí stesk

líbí

27.04.2016 19:07:32   Noc17

..stýská se

krásou

v kruhu soustředném


píseň ti srdce zpívá

rozum slova zapomněl

líbí

23.04.2016 12:46:48   básněnka

Když někoho ztratíš, teprve pak zjistíš, jak jsi chudý ..

líbí

23.04.2016 14:31:18   poeta

Bolestná a největší pravda..

líbí

23.04.2016 12:48:30   uživatel smazán

...ach to je ravda ... :-)

líbí

23.04.2016 02:02:58   zelená víla

nonono... dost sebelítosti... :-)

líbí

23.04.2016 14:31:55   poeta

Někdy při západu slunce, není na škodu se zasnít :)

líbí

29.04.2016 22:55:27   zelená víla

to jooo... to je skvělý, jen se u toho nelitovat :-)

líbí

29.04.2016 22:57:22   poeta

Koukam, že to je tvůj oblíbený emocionální stav.. :-D

líbí

29.04.2016 23:00:23   zelená víla

a jestli snění... sním reálně, tedy sny si plním :-)

líbí

29.04.2016 22:59:34   zelená víla

no já tu lítost fakt nějak nemusím... nebo takhle jo, když.... ale těch když není mnoho... a také jsem znala lidi, kteří k tomu měli tisíc důvodů, ale nikdy to nedělali... :-) ale můj stav to fakt není :-))

líbí

22.04.2016 23:56:28   Nikita44

krásná, znělá textem i melodicky...STkvělá:-))

líbí

23.04.2016 14:32:34   poeta

To jsou ty vanové spontánnosti ;))

líbí

23.04.2016 16:14:29   Nikita44

ty jsou nejlepší....:-)

líbí

23.04.2016 16:22:49   poeta

ale ta voda, jak rychle chladne :-D :-D

líbí

23.04.2016 16:33:11   Nikita44

hluboké prochladnutí myšlenek..:-))

líbí

22.04.2016 23:26:49   uživatel smazán

Ono to štěstí zase přijde.Vydrž. Pro přechodnou dobu se dá žít ze vzpomínek. Pokud nebolí...

líbí

22.04.2016 23:31:27   poeta

:-) jo, to dá

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel