přetáčím

přetáčím

Anotace: ...

 
měl jsem a nemám
pěkné to bylo
co pěkné, ...krásné
nerad bych si lhal
tak cizí v sevření
v dotýkání
že bych snad já
jsem vážně nečekal
 
přesto se usmálo
běžně zvané
štěstí co sedá 
do prostředka zad 
mohl jsem cítit 
skládat slůvka
a živit naději
že se může stát
 
ještě pár změn 
a nové cesty
mohly by vést 
kolem jiných skal
odhodit návyky 
reakce smířlivé
probudit ve vnitřku 
vlka co tam spal 
 
jak jednou do řeky 
co zdála se pravou 
skočíš už nedá se
překonat proud
strhne tě vláčí
o kameny ..křičíš
jen ještě jednou
na břeh ulehnout
 
měl jsem a nemám
i tak nosím
tam někde uvnitř 
v galerii snů
obraz té s tajemným 
vepsaným ve tváři
a zítřky nechávám
umu proroků..



 
 
Autor poeta, 22.04.2016
Přečteno 454x
Tipy 25
Poslední tipující: Dreamy, Noc17, Kett, Malá mořská víla, básněnka, Amonasr, Avola, Jort, Helen Zaurak, hanele m., ...
ikonkaKomentáře (21)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

když štěstí skutálí se

do prostředka zad

tu křídla rašit počínají

co zdálo se zprvu důležité snad

tomu se shůry

dešťové kapky usmívají

miluji moře objetí

příboj i klid

jenž ukládá se ke dnu

kde s půlnocí na

koloběhy proudů čeká

sama teď vstoupím do oceánu





v něm skončí totiž každá řeka...

26.04.2016 12:04:48 | Noc17

O vodě bylo napsáno
tisíce řádků pravdivého čtení
o tom jak led se zaleskne
když v zemi mrazu
v kristaly se mění
o její touze ničivé
co bere všem a bez rozdílu
o teplých vlnkách o plážích
o rybách, těm dodá novou sílu
o klidných temných hladinách
kde zbytky slunce utápí své taje
o vodopádech ukrytých
tam v džunglích
kde se rodí ráje

26.04.2016 16:45:16 | poeta

voda je totiž

/pane z poezie utkaný/

element ženský

se silou nekonečna

vždyť malých kapek příboj

i nejtvrdší kámen

není schopen přečkat



láska jenž rodí se

v srdci ženy

polaská ostré hrany

silou jarního deště

na hladině půlnoční

z kapek promění se v kruhy

ve slunci pak

v úchvatné barvy duhy

26.04.2016 17:17:46 | Noc17

a to se voda k nám
na křídlech komety
dostala v dobách
kdy vesmír ještě chlad
krátery žhavé koule
byly jí posety
a o tom že vědomí
netušil nikdo (snad)
a teď si v krajině
žijeme v přepychu
kam oko dohlédne
hladiny lesk
kdo hledí ke hvězdám
s nadějí v poznání
při kruzích od středu
pocítí stesk

26.04.2016 20:45:43 | poeta

..stýská se

krásou

v kruhu soustředném


píseň ti srdce zpívá

rozum slova zapomněl

27.04.2016 19:07:32 | Noc17

Když někoho ztratíš, teprve pak zjistíš, jak jsi chudý ..

23.04.2016 12:46:48 | básněnka

Bolestná a největší pravda..

23.04.2016 14:31:18 | poeta

...ach to je ravda ... :-)

23.04.2016 12:48:30 | tvořilka

nonono... dost sebelítosti... :-)

23.04.2016 02:02:58 | zelená víla

Někdy při západu slunce, není na škodu se zasnít :)

23.04.2016 14:31:55 | poeta

to jooo... to je skvělý, jen se u toho nelitovat :-)

29.04.2016 22:55:27 | zelená víla

Koukam, že to je tvůj oblíbený emocionální stav.. :-D

29.04.2016 22:57:22 | poeta

a jestli snění... sním reálně, tedy sny si plním :-)

29.04.2016 23:00:23 | zelená víla

no já tu lítost fakt nějak nemusím... nebo takhle jo, když.... ale těch když není mnoho... a také jsem znala lidi, kteří k tomu měli tisíc důvodů, ale nikdy to nedělali... :-) ale můj stav to fakt není :-))

29.04.2016 22:59:34 | zelená víla

krásná, znělá textem i melodicky...STkvělá:-))

22.04.2016 23:56:28 | Nikita44

To jsou ty vanové spontánnosti ;))

23.04.2016 14:32:34 | poeta

ty jsou nejlepší....:-)

23.04.2016 16:14:29 | Nikita44

ale ta voda, jak rychle chladne :-D :-D

23.04.2016 16:22:49 | poeta

hluboké prochladnutí myšlenek..:-))

23.04.2016 16:33:11 | Nikita44

Ono to štěstí zase přijde.Vydrž. Pro přechodnou dobu se dá žít ze vzpomínek. Pokud nebolí...

22.04.2016 23:26:49 | Milena

:-) jo, to dá

22.04.2016 23:31:27 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí