Vím, nejsem žena Tvých snů

Vím, nejsem žena Tvých snů,
zahrada pustá – lákám tmu
a zrezavělé zámky
už nehodí se do hádanky
- Ty první zahodil jsi klíč

Okna zavřená,
nejspíš mi tají
za matným sklem
dvě ruce prostírají
stůl pro dva
ubrusem
teče víno jak řeka
dravý proud spěchá
až k moři vln a chvění
(ne, moje krev to není)