Svatební

Do prstenu zasvětili lásku,

tiše dlaně počítaly déšť,

ústa znala odpověď na otázku

zdali zvládnou cizí břímě nést.

 

Na soutoku od doteků v otisku

vykvetly bíle růže, jsi mohylou pro svého muže,

s květem heřmánku přiloží do spánku svůj ret,

jménem Vám zavoní, až zvony zazvoní po zítřku,

Tvůj muž Ti pomůže, zpečetí do kůže, pro růže

svůj vlastní dech na Tvých rtech promění v med.

 

Setkala se vprostřed otazníků

nad obzorem křídla nachová,

kéž vaše láska nemá příchuť zvyku,

je jako tráva zčerstva taková.

 

Na soutoku od doteků v otisku

vykvetly bíle růže, jsi mohylou pro svého muže,

s květem heřmánku přiloží do spánku svůj ret,

jménem Vám zavoní, až zvony zazvoní po zítřku,

Tvůj muž Ti pomůže, zpečetí do kůže, pro růže

svůj vlastní dech na Tvých rtech promění v med.