pár zrnek

Za klínovou kostí se mi roztočily kola,

mí andělé šílenství zas zatroubili k boji.

Někde v hloubi ještě nevyřčená epištola.

Znamení se ukazují nejen na orloji.

Absolutno si skrze mne opět asi hraje,

zkouší, jestli akceptuji všechny jeho role.

Přehrabuji šatník, mrzutosti vyjímaje,

konečně už důvěřuji vlastní autoškole.

Do srdce se vlilo zase o něco víc světla,

v pohledech se provázalo ke kořenům míchy.

Dlouho už mi žádná takhle hlavu nepopletla.

Nevím, zdali počůrat se zoufalstvím či smíchy.

(zdroj obr. facebook)