hladina kaluže hnula se jen zvolna
stín staré lampy je rozlomená lžíce
nabírá můry tápající domů
kočka se stáhla k nohám popelnice
a na komínech černé vrány hnízdí
stejně tak v sukních holek z Olomouce
láska je ticho vytloukané při zdi
retko co nutí ještě nadechnout se
má to atmosféru, nádherná
16.08.2016 10:33:46 | maryshka
...bez tetka to nejde...
15.08.2016 20:32:45 | Frr
V Olomouci pod orlojem jsem před časem potkala bezva člověka :) Báseň krásná, chtěla bych umět vyvolat takovou náladu, jakou máš ve svých verších.
15.08.2016 08:56:19 | tall&curly
Máme tedy z Olomouce podobný zážitek!
15.08.2016 20:22:00 | vrbák
Láska má mnoho podob.Někdy bolí, někdy hladí.
15.08.2016 06:23:51 | jitka.svobodova
...divný slova, ale zanechává to ve mě dobrý dojem...;-)
14.08.2016 23:41:30 | bogen
láska je po prostor v ženský blůze, láska je pocit bez iluze...láska je kámen, kruh i voda, láska je pěna pro psovoda...
14.08.2016 23:03:07 | básněnka