hladina kaluže hnula se jen zvolna...

Anotace: Olomouci

hladina kaluže hnula se jen zvolna

stín staré lampy je rozlomená lžíce

nabírá můry tápající domů

kočka se stáhla k nohám popelnice

a na komínech černé vrány hnízdí

stejně tak v sukních holek z Olomouce

láska je ticho vytloukané při zdi

retko co nutí ještě nadechnout se

Autor vrbák, 14.08.2016

Přečteno 712x

Tipy 24

Poslední tipující: Krysařka, střelkyně1, Jort, Luky-33, Frr, kudlankaW, jitka.svobodova, bogen, básněnka, tall&curly, ...

Komentáře (9)

Komentujících (8)

Komentáře

16.08.2016 10:33:46 uživatel smazán

má to atmosféru, nádherná

15.08.2016 20:32:45 Frr

...bez tetka to nejde...

15.08.2016 08:56:19 tall&curly

V Olomouci pod orlojem jsem před časem potkala bezva člověka :) Báseň krásná, chtěla bych umět vyvolat takovou náladu, jakou máš ve svých verších.

15.08.2016 20:22:00 vrbák

Máme tedy z Olomouce podobný zážitek!

15.08.2016 06:23:51 jitka.svobodova

Láska má mnoho podob.Někdy bolí, někdy hladí.

14.08.2016 23:41:30 bogen

...divný slova, ale zanechává to ve mě dobrý dojem...;-)

14.08.2016 23:03:07 básněnka

láska je po prostor v ženský blůze, láska je pocit bez iluze...láska je kámen, kruh i voda, láska je pěna pro psovoda...

14.08.2016 21:54:54 hanele m.

a na komínech černé vrány hnízdí
láska je ticho vytloukané při zdi *

paráda

15.08.2016 20:20:41 vrbák

Děkuji ti, básnířko, potěšilo mne to.

Uživatel