Zamilovaná obloha

SLUNCE POHLTILA TMA,

MĚSÍC OVLÁDL OBLOHU.

S NÍM JEN JEDNA HVĚZDA SAMA,

TVOŘÍ VEČERNÍ POHODU.

OBA VZNÁŠÍ SE V MRACÍCH NAD NAŠÍM MĚSTEM,

JAK DVA MILENCI LEŽÍCÍ V PEŘINĚ.

JÁ HLEDÍM NA NĚ S TÍŽIVÝM STESKEM

A PŘEMÍTÁM O TOBĚ V KAŽDÉ VTEŘINĚ.

JAK RÁD BYCH TĚ ZA RUKU CHYTIL

A TISKL JI K SRDCI SVÉMU.

VE TVÝCH OČÍCH BY SE MĚSÍC TŘPYTIL,

CÍTIL BYCH JAK PODLÉHÁM KOUZLU TVÉMU.

ALE JÁ TĚ TU U SEBE NEMÁM,

ABYS NAPLNILA LÁSKY ÚLOHU.

PROTO SMUTNĚ Z OKNA KOUKÁM

NA ZAMILOVANOU OBLOHU.