Vzpomínka

Zůstáváš dál ve vzpomínkách
milování v příšeří,
točíme se v horkých trilkách
než se tichost sešeří.

Dotek horký jako slunce
svěžest louky rozkvetlé
pevně držíš moje ruce
co bylo moje je teď tvé.

Vrcholy jsou zdobné sopky
ženouc lávu na povrch
rozkoší se staví chloupky
na pohorku co tu zvlh.

Lačný dotek po oblacích
co se vzduchem vzdouvají
občas bývám na rozpacích
když svůj padák rozhalí.

Nejkrásnější býváš ve dne
když stud v světlu pramení
tělo se jak plamen vzedme
s hlavou na mém rameni.

Jsi mou můzou v hedvábí
stálé slunce hřejivosti
tvoje duše nad mou bdí
v neřesti i ctnosti.