Anotace: .........
Nějak se nám to lásko zomotalo
nevím co zbývá,
zda hodně nebo ještě málo...
Když já věřím na lásku
smotanou z provázků
s růžovými brýlemi
na cestě z oblázků...
Tobě teď zamotal se svět
lásku nahradil sis chtíčem,
ctíč stal se tvým bičem...
Já nevím proč v tom vlastně přebývám,
snad tvé chyby světu zazlívám,
že po cestách trnitých
tou správnou půjdeš...
Vrátíš se zpátky
zadními vrátky
pokolikáté už...
nevím,jsi můj muž,
muž velmi zvláštní,
plný nezkrotných vášní
Snad jednou pochopíš,
proč tu ještě stojím,
proč tu jsem,
to protože se bojím
o tvé srdce prokleté,
i po době staleté
věřím,že ho zhojím...
Hlavně žádný strach...se sluncem v duši může i pršet a pak,pro jedno kvítí slunce nesvítí.Dás e to zvládnout,jen musíme chtít.:)
19.07.2008 20:11:00 | dreamer.
Krásně srdečně napsané!
01.07.2008 21:56:00 | Ewineccka
Moc hezké, asi život vedle muže plného nezkrotných vášní nebude jednoduchý...
12.03.2008 18:36:00 | prostě já
Anastacia-Jane... Nadherna myslenka, napsana srdickem a ktere verim...
26.08.2007 13:55:00 | carodejka
Dovedu si to představit jako písňový text pro H. Hegerovou, myslím, že by se to k ní hodilo.
Báseň je to na můj vkus až moc volná, ale to neznamená, že se mi nelíbí. Spíš naopak.
Ale být to písňový text, tak je to super.
27.07.2007 08:52:00 | Radek Holomčík
líbí se mi to...přestože to působí beznadějně, tak ten konec ukazuje, že chceš bojovat..a to se musí vždy ocenit.. 1* (jednička s hvězdičkou) :-)
23.07.2007 23:36:00 | Actafool
V té hrůze tu, celkem dobré, ale uznej sama, že provázků - na lásku - oblázků... už bylo vysloveno tolikrát, že nelze dát víc než 60...
05.07.2007 22:53:00 | cz
Moc hezky napsané.Máš veliké srdíčko,které umí odpouštět...a ten Tvůj muž jak píšeš,pokud je to pravdivé...a já cítím,že ano!Měl by otevřít oči a začít si Tě mmmmoooooccccccccc vážit!Bohužel z vlastní skutečnosti vím,že tomu tak většinou je až když nás ztratí...pak si teprve většina uvědomí co měli...
13.02.2007 10:42:00 | káva