Vzpomínky jsou věc truchlivá,
mnohdy až tak, že slzy kanou,
má Panenko maková
Tvůj odchod byl těžkou ranou.
Tvá červená sukénka
lehce plála vzduchem
oči jako pomněnka
s korálky nad uchem.
Tanečky Tvé u políčka
vířila prach země
když přivírám víčka
tančíš zase u mě.
Hrdinka co brázdí lány
a občas létá povětřím,
sny s Tebou se mi zdály
teď nevím co s tím.
Jedna stará makovice
dala moudré rady
že při úplňku měsíce
budeš zase tady.
Stalo se a já tě uviděl
však jen krátce bohužel
asi je to smutný úděl
unesl tě motýl Emanuel.
"když makovičky zrááály.."ústřižek z písně jedné hry úžasného insitního divadla,jehož soubor čítá kol sta lidí...:-D*
05.12.2016 22:12:15 | Frr