Není nám souzeno.
Není nám souzeno.
Anotace: Této básni jsem nedokázal dát název. Děkuji JSJ za krásný typ. Báseň už svůj název má. :-)
Ač měl bych spát a únava mé tělo tíží.
Můj pohled upřeně k obloze vzhlíží.
Modlím se k bohu a modlím se k vesmíru.
Svůj smutek vrývám tu do cáru papíru.
Já nechci tě vidět, já nechci tě znát!
Já chci tvou existenci ze světa vymazat!
Jak to jen napsat, či jak to jen říct.
Tohle je láska, ne nenávist.
Je to jak nesmět se napít, když umíráte žízní ze sklenice vody co máte na dosah.
Je to žal, co v srdci vás trýzní a je to o tebe má lásko věčný strach.
Poslední tipující: mkinka, Frr, NothingAll, knihomolka, Semisek 48, KeepTheFlameBurning, Lioness, Jin&Jang, Romana Šamanka Ladyloba, Marlene0621, ...
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk17.03.2017 21:04:16 Marlene0621
Nádherné, fascinující a přímo od srdce.
17.03.2017 21:12:39 Cappp
Děkuji.
Ano přímo odtamtud vycházela.
Těžká to byla doba...
A vlastně?!... ale to je jedno...
25.01.2017 13:30:22 uživatel smazán
Láska je totiž růže z nejostřejšími trny, jež ovšem nejdou vidět..ST. :-)
25.01.2017 13:33:43 Cappp
A dokáží se vrýt hluboko. Hluboko nejen pod kůži. Ale mnohem, mnohem hlouběji...
25.01.2017 13:36:30 uživatel smazán
HIHIHI, znám to:-)
19.01.2017 06:51:08 Poetik
Trochu smutné, zdá se mi,
příběh o lásce ženy a muže,
já nazval bych toto dílo,
posmutnělá duše.
