Anotace: Co bylo, je a vlastně není. Zbývá jenom vzpomínka a snění.
Lidé se choulí do sebe.
V kamnech dřevo praská,
a já koukám, koukám do nebe.
Říkám si tak pro sebe,
kdo rty tvé dnes laská...?
kdo proniká do tebe...?
Objeví se stará vráska.
V duši z toho zazebe.
Tak takhle bolí láska...