ODSOUZENEC

ODSOUZENEC

Anotace: @&@



ODSOUZENEC

 

 

 

 

 

vnímám tvé tiché SOS

schoulené v koutcích smrákání

posmutnělých úst

mizící stéblo naděje

ve víru jezírek tvých očí

ustrašené chvění

uvadajících lístků ve větvích

zbavených proudění jarní mízy

 

zatímco někde si raší nové pupeny

jiné příběhy doznívají

 

končí

 

blízké se proměňuje v cizí

 

i stráže v pohádkách

tu a tam střídají se

úsměvy vyvažuje pláč

 

odpusť mi

 

drtí mě skřípění zemských ker

dusivě svírá otázka

co jsem zač

 

nemám však na vybranou

ber kde ber

 

láska je někdy přeukrutný hráč

 

jako tvůj odsouzenec si oči nezakryju

obnažuji hruď


a jen tě úpěnlivě prosím

 

střel!

 

 

 

 

 

Praha, 30.1.2017

 

https://www.youtube.com/watch?v=DxniwS8Kkac

 




Autor Amonasr, 30.01.2017
Přečteno 495x
Tipy 38
Poslední tipující: Aiury, Frr, enigman, Jort, Simon, Philogyny1, Cappp, Kapka, Nikita44, AndreaM, ...
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

pif paf :)

31.01.2017 14:53:31 | maryshka

Uff! To jsem se ale lek! Ještěže to bylo tentokrát jen slepýma... ;-))

31.01.2017 16:25:50 | Amonasr

...okamžitě a střelhbitě...

31.01.2017 10:55:14 | Jort

Nejlépe... :-))

31.01.2017 10:59:20 | Amonasr

...no, horší bude, až vezme do ruky ten prak, ženské umí být pěkné uličnice... :)

31.01.2017 08:02:17 | Philogyny1

:-D Myslíš jako, že tím prakem zatočí se slovy: "Když začínáš, no tak tu máš, byl si velkej, já mám kuráž..." :-)) Jj, ženské s kuráží mi vždycky imponovaly ;-)

31.01.2017 10:50:25 | Amonasr

vau...ten konec má grády!:-))

30.01.2017 18:26:48 | střelkyně1

Taková reakce právě od střelkyně těší dvojnásob ;-) Díky :-))

31.01.2017 10:45:45 | Amonasr

Ó... odpouštím Ti fšechno, Ami... a přece si Tě nezastřelím, komu bych se klaněla a kdo by mě slovy tak krásně objímal... líbí se mi, kam se posouváš a dojal jsi mě k slzám... P.S. (tohle není sprostý) je to jako milování, čisté a jiskřivé jako padlý sníh, něžné a vydané se všanc s odhalenoou hrudí, přitom tak mužné... k nozé zbraň... rozchod... a nechte mě... eště chvilku... ST.

30.01.2017 14:47:34 | Iva Husárková

Na tak odzbrojující komentář už můžu napsat jen jedno - díky, že jsi mě znovu rozesmála a uvolnila tak stavidla mým endorfinům. Tebe by mohli snad i předepisovat místo antidepresiv... :-))

31.01.2017 10:44:33 | Amonasr

... napsal jsi něco nekonečně krásného, co ve mně probudilo ohňostroj pocitů, touhu, vášeň, obdiv, lásku (ráda si strkám cizí představy do výstřihu - ale ve skutečnosti jsem neškodná, jde o virtuální představy), děkuji moc za opojný lásky sen... :-)))

01.02.2017 06:46:19 | Iva Husárková

:-)))

01.02.2017 10:30:37 | Amonasr

Nééééé nestřílej, to je báseň, úúúúúf teda to bylo o fous.

omlouvám se úplně jsem se do toho vžil

30.01.2017 13:29:56 | klaun

To je empatie hodná básníka - díky :-))

31.01.2017 10:41:10 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí