Výkřik

Noc bejvá temná,
málokdy je dojemná.
Už aby jí byla konečná,
vždyť si tak statečná.
Srdce někde krvácí,
když naději poztrácí.
Ta barva je rudá,
Jak ve vlasech stuha.
Prostorem se potácet,
co to vlastně neztrácet.
Možná ty vzpomínky,
hýčkat je za kamínky.