Vábení

Anotace: ...a už zase musím vábit do dáli. Snad mé volání bude slyšet.

Sluší mi to dnes při odlesku měsíce,

mám odhalenou tvář,

letmých polibků do snů dostávám tisíce.

Sluší mi to dnes v přítmí pouličních lamp,

mám odkryté nahé tělo,

cítit tvé dotyky by moc chtělo.

Sluší mi to dnes v záři slunečního svitu,

mám jemnou dlaň otevřenou.

Těším se, až budeš zase se mnou.

Přečteno 500x

Tipy 17

Poslední tipující: grázlík, Iva Husárková, Ruda Štola, Fany, Frr, dprochazka, piťura, Nikita44, Amonasr, Jort, ...

Komentáře (8)

Komentujících (3)

Komentáře

28.11.2017 06:47:51 Anděl

Růženko, tys roztouženost sama!

To jsem Andílku.A po tvé povídce a s mou fantazií.Děkuji.

28.11.2017 06:24:25 jondys

Přeji Ti, aby tvé volání bylo vyslyšeno!

Děkuji, to bych si taky moc přála. Ale přej a bude Ti přáno a dej a bude Ti dáno.
Tak věřím.

28.11.2017 06:28:18 jondys

Věř a víra tvá Tě uzdraví

Ano,v to doufám,že naleznu svou vnitřní sílu a budu si stačit v životě sama a nebudu muset nikoho vábit a smutnit.

28.11.2017 07:23:13 jondys

Já v to doufám taky, jenže pak se zase zamiluju a ztrácim kontrolu. Vábím a následně smutnim. Ono to asi tak nějak patří k životu.

Tak to jsme na tom stejně,příteli.Bytosti věčně hledající lásku.Děkuji za milý komentář a podobné myšlení.

Uživatel