Ve skle vázy

 

 

Do skla vázy mlčky hledí

se třpytem v očích v osamění

spatří na dně suché kvítky

poslední letní kopretiny

 

cítila se být jeho finalistkou

stal se pro ni vším

 

rytířem

princem

i kytaristou

 

se složenýma rukama v klíně

pod závějí myšlenek

v komínku vratce postavené

na společné vině

 

spatří prsty na strunách

tlumí v srdci jeho zpěv

 

vzpomene na setkání

kdy hledali v trávě čtyřlístky

spolu dva ve vědomí

že jeden bez druhého nemohou žít

 

v malých tichých vzpomínkách

které srdce na kusy rozlomí

 

vyhlídky v zelených korunách

v nich dvě srdce rozkvetlá

která protnul šíp 

vezme dívka jehlu a nit

chtěla by střípky štěstí

k sobě znovu poskládat

začít šít…

https://www.youtube.com/watch?v=XJ0C6vvs0DM