Hledám něhu
rozprostřenou v dlaních
mám spoustu snů
na tisíc nesplněných přání
a sůl z vyplakaných smutků
na řasách
Hledám lásku
jak Atlantidu na dně moří
plamen touhy
uvnitř bez ustání hoří
lístky nadějí
pořád nosím po kapsách
hoř plameni ... vroucnosti znamení ... úsměv.z
18.12.2017 18:50:06 | zdenka
..navždy:-)
20.12.2017 13:34:18 | Nikita44
tisíc nesplněných přání...to je výzva :-)
napiš příští báseň o jednom a možná se ti splní :-)
Jinak Tvá báseň mi krásně šumí a hřeje
15.12.2017 21:01:37 | Danger
Děkuji moc za tak krásně přijetí:-))
18.12.2017 11:03:12 | Nikita44
vždy hledáme nejvíc to, co vlastně nosíme v sobě ...Tvá bájná Atlantida...to srdce, co dáváš svým blízkým :)
krásná Jani
05.12.2017 13:40:29 | Malá mořská víla
Potěšilo, že se líbí, Gábinko:-)
05.12.2017 20:01:48 | Nikita44
dokud člověk sní a má lístky, tak je to dobrý, chce to poplivat podrážky pro novou cestu...
04.12.2017 22:31:22 | Philogyny1
..děkuji Phil:-)
05.12.2017 20:01:18 | Nikita44