Večerní

Na stropě tiše řádek po řádku
čtu si tvou lásku pozpátku
ve tmách samota ze rtů odečítá
nahlas, kde jsi a proč jinde svítá

prázdnota dlaní, pod víčky mráz
křivky dvou těl, začíná sráz
na cestě nadějí, ze shora dolů
možná že jednou, vstaneme spolu

na stropě tiše, dál řádek po řádku
hledám tvá ústa, v počátku
konečně, společně nahoru dolu
padáme, do bodu zlomu