Vločka

Byl leden a venku padal sníh,
já do dlaně jednu vločku jsem chyt.
Za tebou s rukama sevřenýma jdu,
tu vločku nejkrásnější ti přinesu.

Vydrž vločko ještě chvíli,
přinesu tě své milý.
Posečkej ještě malou chvilinku,
ona však ví že už jdu.

Před její vchod jsem si stoupl
a na zvonek jsem stiskl.
po své milé ani vidu,
však v ruce jsem už držel jen vody kapku.

Se smutkem dívám se do dlaní,
odcházím a do smíchu mi už není.
Lehnu si a stále přemýšlím,
o tobě a o tom nejkrásnějším.