Návštěvnost
MÍ STRÁŽNÍ ANDĚLÉ
MÍ STRÁŽNÍ ANDĚLÉ
MÍ STRÁŽNÍ ANDĚLÉ
nestěžuju si
měl jsem a stále mám
lásek dost
vždy byly a stále jsou
pro mě ten nejvzácnější host
a je mi jedno
jak banálně to zní
každá z těch
co mě kdy navštívila
zůstala nějak ve mně
mnohá si doufám i něco odnesla
žádná mi nevzala však
nic
ani iluzi
ani kousek té radosti
kterou jsem občas oplakal
po každé zůstal mi závan stesku
co už dnes nedrásá
spíš hladí
a já je hladím též
pokud si na ně vzpomenu
díky všem láskám
za lásku
každá byla a je
jiná
jinak kouzelná
žádnou bych proklít neuměl
i když mě mnohé opustily
jakmile vypršel jim čas
zůstaly mými anděly
a něco ve mně stráží
něco
co není na příděl
Praha, 17.2.2018
https://www.youtube.com/watch?v=lO9Pq4y-i74
Komentáře (24)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk„Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska...“
Tak na anděly:-)
01.03.2018 21:53:43 | Danger
Hezky řečeno... :-)
Tak tedy na ně ;-)
01.03.2018 22:56:03 | Amonasr
a já je hladím též, pokud si na ně vzpomenu ... to jsi t y ... úsměv.z
23.02.2018 18:21:07 | zdenka
Díky za pěknou reakci, Zdeno :-)
24.02.2018 11:25:25 | Amonasr
Lásky jsou jako pohár...
21.02.2018 12:25:38 | básněnka
Krásně řečeno :-)
21.02.2018 12:26:37 | Amonasr
To je moc pěkně napsáno a kéž i žito..
...a někdy čas pomůže, co srdce hned zpracovat nemůže...
19.02.2018 11:41:53 | JSJ
Děkuji a napsala jsi to hezky a pravdivě, souhlasím... :-)
19.02.2018 16:29:50 | Amonasr
...a co "mí strážní ďáblové"?..ve mě zůstalo ve vzpomínkách i to špatný prožitý s láskou...;-)
18.02.2018 13:51:13 | bogen
Každý je asi ustrojený jinak - já opravdu vzpomínám na všechny své bývalé lásky s láskou a všechny případné křivdy (nejspíš vzájemné, určitě nějaké vždy byly) jsou dávno zapomenuty. Na nikoho jsem nezanevřel a většina těchto vztahů se nakonec přetavila i v trvalé přátelství - všem přeju i jejich současné vztahy, a mám radost, pokud v nich spokojeně zakotví, stejně jako se to podařilo (alespoň zatím) mně. Každou lásku vnímám jako zázrak a dar a je mi vždycky líto, když u někoho vidím, že se jeho láska změnila v nenávist nebo se nedokázal vyrovnat s její ztrátou, připadá mi to velmi velmi nešťastné. Na lásku jsou samozřejmě vždy dva (abstrahuju od polyamorie) a těžko vztahy druhých posuzovat nebo soudit - asi jsem měl v životě velké štěstí na své lásky a jsem za to osudu vděčný. Doufám, že už to se mnou v tomto duchu i doklepe a tímto ho o to i pokorně prosím, neberu to od něj jako automatickou samozřejmost... :-)
18.02.2018 17:08:58 | Amonasr
...hezky jsi to rozebral, ale jen jsem upozorňoval, že není dobrý si lásku jednostraně idealizovat...nic není černobílý jak se říká...;-)
18.02.2018 21:08:08 | bogen
Chápu a souhlasím - vlastně jsi mi pěkně nahrál, abych to trochu ze svého pohledu rozebral, čehož jsem rád využil. Jsem si totiž od začátku vědomý, že tento text může někomu znít až příliš idealisticky a nakašírovaně. Ale já to tak opravdu mám, tak proč bych se tvářil jinak. A jsem rád, že to mám právě takto - proto mě ani příliš neberou různé zhrzené verše vyčítající rozchody bývalým láskám apod. Vnímám to zkrátka jinak a myslím si, že když si člověk zachová svou hrdost a nezbytnou dávku sebevědomí a nenechá se tím zlomit (vím, může to být hodně těžké a bolestivé, také jsem si tím párkrát prošel), ten příští vztah přijde o to dřív a je pak zpravidla ještě hezčí... Pro jedno kvítí zkrátka slunce nesvítí... ;-)
19.02.2018 16:28:02 | Amonasr
...tak to ti v dobrým závidím...poučit se tím je těžký, člověk-zvláště ve vztazích-stále dělá stejný trapný chyby...;-)
22.02.2018 17:41:05 | bogen
U mě jistě hraje roli i poměrně pokročilý věk - člověk už vnímá spoustu věcí (nejen emocionálních) z většího nadhledu a smířlivěji, a to nejspíš i zpětně... ;-)
23.02.2018 15:35:52 | Amonasr
Ami...vždy když zahlédnu Tvou báseň v oddílu Láska vím, že to bude pro mne osvěžení, pohlazení, rozněžnění, radoST*, zamyšlení, porozumnění, obdiv k autorovi a taky trochu smutek. Že neumím také tak pravdivě a přitom něžně vyjádřit svoje pocity. Ale pak si řeknu, že je to dobře. Protože jsi jedinečný, a tak to má být...
18.02.2018 08:23:25 | Anděl
Díky za vstřícný komentář, Anděli - nevím, jestli jsem jako autor jedinečný, ale zato o Tobě to vím zcela jistě :-) To zkrátka nejlíp posoudí vždycky ti druzí - mám radost, že Ti mé texty tak připadají, byl bych asi divný, kdybych se tomu vzpěčoval, i když se zároveň rdím a připadám si trochu nepatřičně... :-))
18.02.2018 16:46:48 | Amonasr
Ami...víš, že jsem si to myslela? Říkám si - on je tak skromný a ohleduplný, bude se vzpěčovat:):):) ale já to prostě tak cítím a je to pravda. Musím tedy říci, že každý jsme na něco jiného. Jsi sice starší než já, ale stále zamilovaný. Cítím z Tvých krásných básní o lásce. A z toho mám upřímnou radost...já už bych to napsat nedovedla...jen ve své fantazii:):):)(směji se, ale moc k smíchu to není. takový je ale život:)
18.02.2018 17:55:33 | Anděl
Anděli, nepodceňuj se ani pokud jde o lásku :-) Věř, že ani já nejsem stále zamilovaný - rozlišuju stav zamilovanosti a lásku jako takovou. Zamilovanost je krásný euforický stav, který zbožňuju a vychutnávám si ho, pokud mě (bohužel stále řidčeji a samozřejmě spoustu let už jen platonicky) potká. V souladu s platnými poučkami to i u mě trvá většinou tak asi 3 měsíce, krásně to nadnáší a točí se z toho hlava, i když člověk si musí dát i pozor, aby případně nezblbnul docela. Poté to vyprchá a člověku zůstane jen příjemná vzpomínka a krásný materiál na psaní veršů. Jestli se ještě někdy budu mít do koho takto zamilovat, to je ve hvězdách - raději s tím už ani příliš nepočítám, i když ještě bych to rád někdy zažil, je to určitě mnohem lepší než droga. Kdežto láska se dá žít neustále - možná tolik nenadnáší, ale zato se o ni člověk může pořádně opřít a nespadne při tom až na zem... ;-) Samozřejmě se teď u toho směju ;-))
19.02.2018 16:16:37 | Amonasr
Ami...máš naprostou pravdu. Zamilovanost je nádherná. A hlavně ta platonická. Protože si člověk může představovat coby, kdyby...a co si budeme namlouvat - schránka lidská chátrá, svaly ochabují, objevují se stařecké skrvny, opouští nás zuby a hlavně! sebevědomí ...takže zbývá snění...platonické snění...je opravdu nádherné! a já Ti ze srdce přeji, abys hodně snil...a věřím tomu, že budeš:)
19.02.2018 18:05:13 | Anděl
Lásky zůstávají v nás celý život.
Nejsou zapomenuty, možná strážní andělé.
Krásné milý Ami a povzbudivé. Děkuji za
tvé krásné povzbuzení.ST*
17.02.2018 20:16:43 | Šípková Růženka
Děkuji za krásné přijetí, Šípková Růženko - mám radost, že to vnímáš podobně :-)
18.02.2018 16:39:22 | Amonasr