Ticho

Tiše!
 
Tik-ťak. Tik-ťak.
 
Slyšíš tu hudbu?
 
To den se s nocí snoubí
v nebetyčné hloubi
dvou duší, které ve spojení
přešly k vzájemnému propojení.



Zavři svá ústa!
Ta hudba pustá-



Tik-ťak. Tik-...
 
- ustává.
 
V tichu dní ta jedna duše
- hloupounce a prostoduše -
oddává se opojení
třetí duše zapojení.



Mlč, prosím!
A poslouchej,
tomu tichu naslouchej...



Tik-ťak...
 
... souzvuk duší ustává.
Větší ticho nastává.
Však jedna duše, jedno tělo,
přesně to, co víc by chtělo,
odchází.
A druhé pláče.
Naivní a nedospělé ptáče!



Již jsi tiše.
Nedýcháš.
Pozorně teď nasloucháš.



Tik-...

Upadává v zapomnění.
Dvě již nejsou ve spojení.
Třetí duše směje se,
když druhá vášní chvěje se
a touží po vášnivém plameni,
po pouhém lásky znamení,
 
jež se jí však nedostává.



Pláčeš?
Neplač.
Však i to se stává.
 
...
 
Křičíš,
že nic neslyšíš.
 
Ticho přišlo,
z touhy vzešlo.
 
Z touhy, které tělo skýtá,
tělo, jež se neodmítá.
Má však tělo větší cenu
než duše čistá, co Ti špitá
jak hluboce Tě miluje?